Filmař

Inkarnace (1982, 15 min)

Do řady filmů Pavla Bárty dotýkajících se existenciálních otázek patří také Inkarnace, která vznikala v letech 1982–84 v režii Zdeňka Lorenze (autor námětu a scénáře), pro jehož tvůrčí záměry hledal Bárta (kamera společně s J. Vašků, střih) originální vyjádření filmovými prostředky. Jestliže v předchozích dílech bylo patrné souznění s atmosférou románů a povídek Franze Kafky, v Inkarnaci se úryvky z jednoho jeho textu, románu Proces, stávají organickou součástí struktury filmu. Hlavního hrdinu stejně jako Josefa K. pohlcuje pocit vyděděnosti v osobních vztazích a ztracenosti v existujícím jemu neproniknutelném systému. Četba Kafkovy knihy mu nabízí možnost identifikovat se se stejně strádající literární postavou. Úryvky z románu jsou dynamicky propojeny s obrazem, v němž má své významné místo expresionistické nasvícení scén stejně jako záběry odcizené majestátní architektury staré Prahy.

(úryvek z článku o Pavlu Bártovi na webu Cinepur, celý článek zde)

V roce 1994 došlo k rozhodnutí natočit Inkarnaci, vycházející z původního díla Zdeňka Lorenze, znovu. Tentokrát se tak však stalo zcela pod taktovkou Pavla Bárty (režie) a jeho filmového studia Bártfilm, s.r.o. ve spolupráci s Českou Televizí. O navození temné atmosféry se postaral kameraman Michal Hýbek spolu s hudebním skladatelem Michalem Pavlíčkem. Hlavní role obsadili David Suchařípa, Leoš Suchařípa, Gabriela Filippi, Jiří Hálek, Pavel Robin, Milan Pěkný, Pavel Soukup a Otomar Dvořák. Film se pokouší osobitými filmovými prostředky o analýzu osobnosti Franze Kafky v konfrontaci s pocity dnešního člověka. Po vzoru Lorenzova díla sleduje děj hlavního hrdinu, který se během četby knihy Proces identifikuje s postavou Josefa K. Výsledek se však od předlohy liší svou podstatně nižší depresivností, díky čemuž je snad vhodnější pro širší okruh diváků. Celovečerní formát se odrazil i na časové ose, která se protáhla na 54 minut.

Filmový počin je volně k dispozici ke shlédnutí na stránkách České Televize.

Mašinérie (80. léta, 9 min)

Krátký film mašinérie z počátku 80. let je jedním z prvních společných počinů Zdeňka Lorenze a Pavla Bárty. Prostřednictvím ilustrace jednoho dne ze života psacích strojů se zde autor zamýšlí nad stinnými stránkami mechanizace a nekompromisností, se kterou se nakládá s těmi, kteří v takovém prostředí vyčnívají z řady. V době velmi limitovaných možností musely filmové efekty nahradit desítky hodin instalací.

OZW Films (80. léta, různé)

Série krátkých surrealistických počinů tvořených v úzkém kruhu členů kapely OZW a jejich přátel. Jako ukázku můžete shlédnout lehce bizardní záznam paralelní reality zaznamenaný v Prokopském údolí.